Když louka tiká čas

Luční hodiny tvořím ráda, ale každá zakázka má svoje vlastní kouzlo a je originál. Tohle přání bylo jasné – vlčí máky. A hned mi bylo jasné, že to nebude úplně jednoduché.

Vlčí máky jsou krásné, ale umí potrápit. Při sušení se u nich pokaždé trochu modlím, aby si lehly tak, jak potřebuji – tento typ hodin snese jen maximálně placaté květy. A vlčí mák s makovicí uprostřed? To je vždycky malá výzva.Tady byla výzva dostat je do podoby, která vydrží a přitom neztratí svou energii.

Každý květ prošel pečlivým sušením a lisováním, aby zůstal co nejvíc "živý". Pak už přišlo to moje oblíbené skládání – hledání rovnováhy mezi květy, prostorem a časem.

Výsledek jsou hodiny, které nejsou jen o měření času, ale o jednom konkrétním přání. O louce, vzpomínce a chvíli, kterou si někdo chtěl uchovat doma.